Zaplacený materiál můžete odebrat kdykoliv později, až Vám okolnosti (např. počasí) umožní zahájit práci. Prohlédněte si naše kalkulační tabulky a sami si vypočítejte, kolik ušetříte. Veškeré dotazy Vám rádi zodpovíme a s kalkulací poradíme.
 |
Zateplovací systém Ekolak ceník + kalkulační tabulka |
 |
Zateplovací systém Stavební chemie Slaný ceník + kalkulační tabulka |
Je možné použití nejlevnějších komponentů do zateplovacích systémů od různých výrobců?
Každý zateplovací systém má vyvíjené a odzkoušené optimální spolupůsobení všech svých složek. Uvedenou neregulérní kombinací získáme jakousi imitaci, která nemá však vlastnosti odzkoušené a tudíž ani výrobcem garantované. Nejrizikovější je zde životnost takto získaných „systémů“ a jejich stálobarevnost. Nízká investice zaplacená kratší životností pak jistě není nejlevnějším řešením.
Je pravda, že pěnový polystyren v konstrukcích po čase mizí?
Tato pověra vznikla v době počátků užívání tohoto izolačního materiálu jako důsledek prohřešků vůči jeho užitným vlastnostem. Pěnový polystyren neodolává teplotám trvale nad 70°C ani působení organických rozpouštědel. Proto použití pěnového polystyrenu pod tmavé opakní sklo v prvních typech meziokenních vložek, stejně jako lepení hydroizolací na tento materiál hmotami s organickými rozpouštědly měla za následek již zmíněné „ mizení “ pěnového polystyrenu. Platí tedy zásada – chováme-li se k pěnovému polystyrenu slušně, je jeho životnost srovnatelná s životností ostatních materiálů stavby. V současné době používaný pěnový polystyren má odlišné vlastnosti, než dříve běžný „obalový“, má vyšší tepelnou odolnost, je pevnější, tvarově stabilizovaný a je samozhášivý.
Jaká je tzv. tepelná pohoda v objektu po dodatečném zateplení?
V zimním období se zateplením zlepší tepelná pohoda v místnostech bytů snížením rozdílu mezi povrchovou teplotou stěn a teplotou a vzduchu. V letním období vnější zateplení přispívá ke snížení přehřívání domu. Kromě zvýšení komfortu bydlení se tím zlepšují hygienické podmínky pro odpočinkové i pracovní činnosti uživatelů bytů.
Nezvyšuje se zateplením domu riziko kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce?
Při vnějším zateplení je skutečnost právě opačná, kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce se výrazně snižuje nebo se zcela odstraní. Teplota na vnitřním povrchu obvodových stěn se zvyšuje. Objektivně je tedy snižováno riziko kondenzace vodní páry a vznik plísní. Pokud při vnějším zateplení dojde přece jen ke vzniku plísní, pak je to navzdory příznivému působení vnějšího zateplení v důsledku jiných zhoršených podmínek, obvykle díky většímu utěsnění spár oken a dveří, nebo při nesprávném návrhu či chybném provedení zateplení.
Je pravda, že zateplením se konstrukce příliš uzavře a nedýchá?
Tvrzení opět neplatí pro vnější zateplení, které v zimním období skutečně poněkud potlačí téměř zanedbatelný prostup vzduchu obvodovými konstrukcemi ( více než 95 % výměny vzduchu však zajišťují spáry a technologická zařízení jako ventilátory a digestoře ). Vnitřní vrstvy konstrukce však nadále reagují na proměny vlhkosti vzduchu, pohlcují vlhkost a vysychají – konstrukce dýchá.
Mohu jakkoliv a čímkoliv natřít starou fasádu?
Omítané objekty nelze bezhlavě natírat novými nátěry. Vždy je nutné brát zřetel na kvalitu původní – staré omítky, její stáří, stav, složení, historické a architektonické souvislosti i na celkový kontext místa ( mezi hladkými štukovými omítkami na lidových stavbách nelze např. použít hrubě strukturní nátěr.
Tepelně izolační omítky
Jednou z hlavních výhod tepelně izolačních omítek je schopnost snadněji kopírovat tvar původního povrchu. Jsou bezproblémové z hlediska požární bezpečnosti a další výhodou je cena, která oproti jiným řešením je o poznání nižší. Bohužel, ale jejich telepelně izolační účinnost je přibližně poloviční, a navíc je jejich maximální tloušťka omezena na 5 centimetrů. Jejich využití se tudíž omezuje na místa kam se jiná zateplovací řešení nehodí.
Kontaktní zateplovací systémy
Tento způsob je zdaleka nejrozšířenější a ve většině případů i ten nejvhodnější způsob vyřešení zateplení domu. V našich končinách je nazýván „kontaktní“, v zahraničí se můžeme setkat i s názvem „composite“, tedy „skládaný“ – což vykazuje skutečnost, že se jedná o více součástí složených do sebe tak, aby účinnost byla co nejvyšší. Životnost tohoto řešení je prozatím pouze odhadována na třicet a více let. (Delší životnost zatím nelze potvrdit, protože se ve větším rozsahu používají teprve od roku 1975.)
Životnost tohoto řešení je přímo závislá na jednotlivých komponentech. Na jejich vlastnostech a jejich vzájemné součinnosti. Proto je důležité dodržení předepsaného postupu aplikace. V případě jeho nedodržení a snahy o setavení zcela nahodile a bez konzultace s odborníkem, je velká pravděpodnobnost neslplnění nejen vašeho očekávání, ale dokonce i způsobení dodatetečných škod. Kontaktní zateplovací systémy se používají pro tepelnou izolaci rodinných a bytových domů, postavených jak klasickou, tak panelovou technologií. Při správném výběru a aplikaci zaručují maximální užitek, bezpečnost a návratnost finančních prostředků. V Evropě se používají nejvíce.
Odvětrávané zateplovací systémy
Tvoří je tepelně izolační materiál připevněný k podkladu – většinou pomocí roštové konstrukce. Mezi tepelně izolačním materiálem a konečnou povrchovou úpravou (obvykle ve formě deskových materiálů) je několikacentimetrová vzduchová mezera. Odvětrávaný systém má stejnou účinnost jako kontaktní zateplovací systém, ale je výrazně dražší a našemu oku přijde nezvyklý. Mění vzhled objektu a nelze na něj běžně aplikovat omítku. Jeho výhodou je použití tzv. „suché“ technologie.
Polystyren, vlna….
U kontaktních zateplovacích systémů je možný výběr mezi systémy z pěnového polystyrenu a systémy z minerální vlny. Pro použití pěnového polystyrenu hovoří hlavně jeho zpracovatelnost, cena a také množství stěrkového materiálu potřebného při práci s ním, což jej s jeho všestraností v Evropě dostává na první příčky v oblasti užití. Na druhou stranu má oproti minerální vlně, menší prodyšnost.
Použití systému z minerální vlny ovlivňují také požární předpisy. Jedná se především o fasádu s požární výškou větší než 22,5 metru. Pěnový polystyren v kontaktních systémech je sice samozhášivý, ale nad uvedenou požární výšku už ho použít nelze.
